ze školní kroniky .....

Výstavba školní budovy trvala jeden rok a vyučování bylo zahájeno v září roku 1911. Vyučovalo se zde náboženství, čtení, psaní, počty a měřické tvaroznalství, přírodopis, přírodozpyt, zeměpis, dějepis, kreslení, zpěv, tělocvik a ženské ruční práce. Pan učitel Antonín Lange zakládá v lednu roku 1912 školní kroniku. V období první světové války byla výuka velmi nepravidelná a vystřídalo se zde více účitelů. Kronika se více věnuje válečným událostem.

S velkým pohnutím kronika líčí úmrtí Františka Josefa I. Vrcholem kapitoly je však 28. říjen 1918 oslavován jako vrchol českých dějin a vnik samostatného státu.

zápis ze školní kroniky 1923/1924

,,Chudý je ten horský lid! Políčka mnoho nevynesou, sázejí se zemáky, něco zelí a seje se oves. Žně začínájí v září. Často se stane, že oves nedozraje a že jej zasype sníh. Dobytek se hodně pěstuje. K tomu všemu je kraj zamořen alkoholem. Pije se pověstný hameršlóg, je to líh zředěný vodou. Následky nejlépe možno pozorovati u dítek, ve škole při vyučování. Asi 25% dítek jsou kreténi.

V prvním oddělení je chlapec, který dle doznání vlastního otce vykouří denně balíček tabáku. Je to blbeček. Ještě dlouho bude trvati než lid pozná co ho ničí."

zápis ze školní kroniky 1926

,15. září stal se nečekaně svátkem naší školy. Toho dne dožil se náš veliký básník , bard Slezka ujařmeného - Petr Bezruč 60ti let. Chystány mu okázalé oslavy až v Brně a on se najednou zjeví za vyučování u školy. Přišel na milovaný Gruň z Lysé hory, kde přenocoval.

V roce 1929 přišel na školu učiti německý katolický kaplan a buřič jemuž předcházela špatná pověst Richard Weidlich. Jeho počínání připomínalo křížovou výpravu a způsobilo takový rozruch, že se o Starých Hamrech mluvilo i v Parlamentu České republiky.

z interpelace v parlamentu 1930

,,Na škole ve Gruni nařizoval Weindlich dětem počátkem roku školního roku, aby při potkání žen s krátkými sukněmi a rukávy místo pozdravu plivly a řekly ,, strašáku". Dne 24. února 1930 roztrhal ve škole ve Starých Hamrech na Gruni jubilejní pohlednici M. Jana Husi, vydanou na památku pětisetletého jubilea 1415 - 1915 jako rouhavou a spálil ji. Na škole ve starých Hamrech zaškrtal tužkou v čítankách články o M. J. Husovi... nabádal děti, aby vytrhly obrázek Husův z čítanky Ráno II. díl. Namaloval ho prý hloupý človek Aleš jen tak z hlavy. Poněvadž děti to obrázek onen nezalepily, ani jej nevytrhly, učinil tak sám a to v jedné hodině náboženské a to ve 12ti čítankách, v ostatních slíbil učiniti tak později, ježto neměl dostatek lepidla.

V létě 1930 byla stará škola přestavěna na bydlení pro pana řídícího a učitele nové Bezručovy školy. Ve válečných letech byla škola útočištěm české menšiny, německá mládež držela 3 ze 4 tříd v Bezručově škole. V posledním válečném roce se v Beskydech začali objevovati partyzáni, učitel Antonín Lange byl v roce 1942 zatčen gestapem pro odbojovou činnost, o rok později zahynul v Osvětimi.

Po druhé světové válce nastal úbytek obyvatelstva a tak postupně ubývalo i žáků a s ním učitelských pozic, ale i tak se našli učitelé pro které se povolání stalo posláním.

V roce 1959 byla ze stará škola uvedena v provoz pro veřejnost v jiné formě, objekt sloužil jako pionýrská útulna, veřejná knihovna a  poprvé se zde promítaly filmy. Později byl ve škole zřízen obchod jednoty.

Zdroj: SBORNÍK STANÍHO OKRESNÍHO ARCHIVU VE FRÝDKU MÍSTKU, 4, 2003 ISBN